Největším oddělením hudebního oboru je rozhodně to klavírní. Více než dvacítka pedagogů se stará o stovky žáků. Oddělení každoročně pořádá mezinárodní klavírní přehlídku Magický klavír, na kterou se sjíždí žáci z celého Slezska, Moravy i blízkého Polska. Jedni z nejúspěšnějších absolventů pochází právě z klavírního oddělení.
Klavírní oddělení je nejen největší, ale zároveň také nejžádanější součástí hudebního oboru. Univerzálnost a obliba tohoto nástroje přitahuje každý rok desítky zájemců. O možnostech, které oddělení nabízí, o krásách klavíru a jeho příbuzných nástrojů jsme si povídali s vedoucí oddělení Ludmilou Majnušovou.
„Klavír je opravdu kouzelný nástroj. Máme v něm ukrytý celý orchestr. Nepotřebujeme další doprovodné nástroje, abychom mohli hrát. A také existuje množství různých úžasných skladeb pro klavír, které uspokojí všechny jejich příznivce. Je to vícehlasý nástroj, každým prstem můžeme vytvořit nějakou melodii, takže se nám otevírá úžasná možnost pro vlastní tvorbu,“ přibližuje, v čem spočívá přitažlivost hry na klavír, vedoucí Ludmila Majnušová.
Klavírní oddělení je rozprostřeno mezi budovami školy na Nádražním okruhu a ve Dvořákových sadech, dohromady mohou žáci využívat 15 tříd, které jsou vybaveny především křídly YAMAHA. V posledních dvou letech se podařilo nástrojový park značně obnovit a tak v mnoha třídách žáci využívají nových nebo repasovaných nástrojů. Ke koncertům se pak využívají nástroje značky Petrof – klavír v koncertním sále na Nádražním okruhu a nový klavír umístěný v sále Minoritského kláštera.
Na klavír je samozřejmě možné začít hrát v každém věku, ale „možná čím dříve, tím lépe,“ říká Majnušová a doplňuje, že „záleží také na talentu a psychické vyspělosti dítěte. V předškolním věku dítěte je hra na klavír vlastně také hrou. Ale někdy nás starší děti překvapí svým nadšením a pravi-delným cvičením, kdy ,dohoní‘ děti, které začaly dřív, ale jejich příprava do hodin není pravidelná.“
Žáci, kteří mají o klavír zájem, musí splňovat obecné předpoklady, které prokazují u talentových zkoušek. Musí cítit rytmus, důležité jsou sluchové a intonační dovednosti, ale také dobrá motorika. Říká se, že předpokladem ke hře na klavír jsou také dlouhé prsty, ale Majnušová upřesňuje, že „dlouhé prsty jsou výhodou pro hru náročnějších skladeb, kdy je potřeba hrát velké intervaly a oktávy. Ale učitelé přizpůsobují výběr skladeb fyzickým možnostem dětí.“
Při výuce se tedy klade důraz hlavně na muzikálnost žáka a jeho projevu, „ale také na správnou techniku prstů, která je důležitá k tomu, aby bylo možné zahrát ty nejpříjemnější tóny,“ doplňuje vedoucí oddělení.
Klavír umožňuje hru prakticky všech žánrů. Majnušová vysvětluje, jakému repertoáru se věnují žáci v ZUŠ. „Žáci hrají skladby různých stylových období, od baroka přes klasicismus, romantismus, impresionismus, až po skladby moderní, které jsou u žáků velmi oblíbené. Dbáme ale na to, aby během studia na ZUŠce děti ,nahlédly‘ do všech hudebních stylů.“
Ve škole se vyučuje zásadně na klavírních křídlech, pianina se využívají pouze jako doprovodné nástroje ve třídách jiných oddělení. Dnes jsou však k dispozici také elektrická piana nebo elektronické klávesy. Pro kvalitní přípravu se však doporučuje mít i doma k dispozici akustický nástroj. „Klasický klavír je pro nácvik doma opravdu nejlepší, tvorba tónu v něm probíhá mechanicky. To znamená, že záleží na tom, jak položíme prst na klávesu, podle toho se nám ozve různě barevný tón. Můž být měkký, ostrý, kulatý… Také na dynamiku (sílu zvuku) reaguje klasický klavír daleko citlivěji, než jakýkoli elektrický klavír, který si žáci pořizují z praktických důvodů,“ vysvětluje situaci Majnušová.
Škola ke klavírům postupně pořizuje moderní hydraulické stoličky, které nahrazují klasické šroubovací nebo otáčecí židličky. Pro nejmenší žáky jsou k dispozici také pedálové nástavce. Pedály jsou totiž důležitou součástí klavíru, jak doplňuje Majnušová: „pravý pedál spojuje melodii, váže zvuk, levý pedál se používá při hraní ‘piano’ (slabě) a k dobarvení zvuku, který nám připadá, jako by zněl z dálky.“
Všichni žáci mají v průběhu roku příležitost si zahrát před publikem. Majnušová vyjmenovává: „hlavním koncertem je Třídní předehrávka, na ní se prezentují všichni žáci daného učitele. Rodiče tak získají přehled o celé hudební třídě. Každý měsíc pořádáme klavírní koncert v sále, na kterém si mohou zahrát všichni, kteří mají chuť předvést, jakou krásnou a zajímavou skladbu se naučili. A také každý rok probíhají klavírní přehlídky talentovaných žáků a v listopadu mezinárodní klavírní festival Magický klavír.“
Nadaní žáci se pak účastní také klavírních přehlídek a soutěží a to buď jako sólisté nebo jako členové souborů. Do historie školy se zapsala řada klavíristů, kteří se umístili v celostátních kolech soutěže ZUŠ nebo na soutěžích Prague Junior Note nebo soutěže v Košicích, například Lukáš Vondráček, Lukáš Poledna, Ester Godovská nebo z nedávné doby jmenujme Artura Kristýnka.
Vedle klavíru je možné se věnovat také hře na jeho příbuzné nástroje – cembalo a varhany. Cembalo vyžaduje precizní úhoz a je potřeba u něj dynamiku klavíru nahradit prací s rozmanitou artikulací, agogigkou a ozdobami. Varhany zase přináší nový rozměr použitím pedálů a registrů. Žáci využívají pro výuku digitální varhany, které jsou umístěny ve škole, a krásný nástroj v Domě kultury Petra Bezruče.
Článek vznikl pro ZUŠkoviny č. 2/2023-2024