Když se řekne dechový nástroj, každého napadne flétna, ale na ZUŠ se učí na mnohem širší paletu nástrojů – na flétnu zobcovou a příčnou, klarinet, saxofon, trubku, lesní roh, tenor, baryton, pozoun nebo tubu.
Dechové oddělení patří k největším ve škole. Učí zde devět pedagogů, vedoucími oddělení jsou Jiří Kepa (pro žesťové nástroje) a Milan Pelc (pro dřevěné dechové nástroje).
Jako začínající dechový nástroj se většinou volí zobcová flétna, i když škola již disponuje i menšími saxofony a klarinety. Hra na „zobcovku“ žákům dává správný základ. Jiří Kepa k tomu říká: „děti se naučí noty, správně dýchat, artikulovat, spojovat noty s dechem a pravidelnému cvičení a řádu, což jsou dovednosti, které si přenesou i na další dechové nástroje.“ Milan Pelc také upozorňuje, že se „pro přechod na další nástroj bere v potaz i vývoj druhých zubů, velikost rukou apod.“
Součástí oddělení je dechový orchestr, který má za sebou bohatou minulost sahající až do 50. let minulého století.
První úspěšnou érou orchestr provázel Jindřich Czerný, který s ním zvítězil v mnoha soutěžích a získal si přízeň nejen opavského publika. Druhou výraznou etapu zažil orchestr pod taktovkou Bohuslava Poledny, se kterým prošel „divokými“ devadesátými léty plnými zájezdů do zahraničí. Orchestr zahrál i na tak vzdálených místech jako je Island nebo Faerské ostrovy. Rozmanitý repertoár a obsazení z té doby je zachycené v pořadu České televize …a tuhle znáte? Poté převzal vedení orchestru Petr Bouček, tehdejší ředitel školy, který se věnoval především populárnímu repertoáru.
V současné době orchestr vede Patrik Benek, který kombinuje světový i český repertoár klasických, populárních a jazzových nebo swingových skladeb. Hraní v orchestru přináší žákům řadu neocenitelných zkušeností. Jiří Kepa vyzdvihuje především to, že žáci „nehrají jen u pultu, ale pro druhé tím, že vystupují na veřejných koncertech.“ A také to, že „se žáci setkávají s různými styly hudby a jejich interpretací.“ Milan Pelc pak hovoří o sociálním rozvoji: „Dechový orchestr je
složen z žáků od 11 do 18 let, přes tuto zdánlivou nevýhodu se žáci učí pracovat společně a navzájem si pomáhat.“
Žáci mají spoustu příležitostí k vystupování. Nejen dechový orchestr, ale také žesťový kvintet, soubor zobcových fléten, příležitostná komorní uskupení nebo sólisté se účastní školních koncertů, městských festivalů, zahajují vernisáže, hrají na předávání maturitních vysvědčení nebo pořádají
výchovné koncerty ve školách a všichni se každoročně představují na akci ZUŠ Open.
Důležité zkušenosti žákům přináší i účast v soutěži ZUŠ, ve které se soutěží v sólové hře na nástroj a v komorní hře s převahou dechových nástrojů. V posledních dvou letech se krajské kola konala na domovské půdě ve Dvořákových sadech a s velkým úspěchem našich žáků. Letos v komorní hře získali všichni reprezentanti naší školy první místa a tři uskupení postupují do ústředního kola v Liberci!
Uplatnění absolventů dechového oddělení je široké a záleží na jejich nadšení a píli. Většina žáků zůstává se svým nástrojem spjatá i v dospělosti a „mohou například pokračovat v hraní v amatérských dechových orchestrech,“ říká Kepa. Ti, kteří se chtějí hudbě věnovat na plno pak
pokračují ve studiu na uměleckých školách a uplatnění nachází „v dechových, tanečních, jazzových i v symfonických orchestrech,“ doplňuje Pelc.
Článek vznikl pro ZUŠkoviny č. 2, 2022/2023.