Kytarové oddělení patří při talentových zkouškách mezi ty nejžádanější. Šest pedagogů zde vyučuje hru na klasickou a elektrickou kytaru a také baskytaru. Oddělení má svůj Kytarový orchestr, který letos oslavil 15 let, a pořádá festival Kytarová smršť, který čeká 10. výročí v roce 2025.
S vedoucí oddělení Lenkou Lebedovou se podíváme na to, proč kytara patří mezi nejpopulárnější nástroje, co vše nabízí kytarové oddělení a jak studium hry na tento strunný nástroj vypadá.
Hlavní náplní práce pedagogů hry na kytaru je výuka hry na klasickou kytaru s nylonovými strunami. „Žáky učíme hrát klasickou hudbu, ale samozřejmou součástí výuky je také hra doprovodů písní. Chceme, ať děti zvládají zahrát písničky tzv. k táboráku a různé populární písně, ke kterým si můžou zazpívat,“ uvádí Lebedová. Tyto skladby jsou oproti klasické hře méně náročné a slouží jako „odpočinkové“ doplnění výuky. Žáci si proto často pořizují ještě druhou, tzv. akustickou, kytaru s užším krkem a kovovými strunami.
„V našem oddělení učí dva učitelé hru na elektrickou kytaru, což je něco úplně jiného než klasická kytara. Žáci hrají podle tabulatur, trsátkem. Technika hry je jiná a samozřejmě také repertoár. A nesmím zapomenout na basovou kytaru, protože i u nás platí, že basa tvrdí muziku 🙂,“ dodává Lebedová. Basová kytara je využívána v souborech a orchestrech školy, žáci a absolventi pak nachází uplatnění v různých kapelách.
Kouzlo kytary spočívá v její univerzálnosti, protože se uplatňuje v různých žánrech. „Hraje se na ni v podstatě vše od klasické hudby, přes folk, country, rock, blues, flamenco, jazz, metal… tady už mluvíme spíše o elektrické kytaře, ale každý si najde to své, co ho baví. A má ještě jedno kouzlo – vezmeš ji všude s sebou,“ říká vedoucí oddělení, která s oblibou cituje Ludwiga van Beethovena. Ten se o kytaře vyjádřil v tom smyslu, že je to jediný nástroj, který umí napodobit orchestr.
Ačkoli se hra na kytaru může zdát snadná, opak je pravdou. „Proto klademe velký důraz na správné držení nástroje a obou rukou. Chceme, ať děti od začátku hrají uvolněně a hlavně, ať netrpí páteř.“ U kytary je potřeba sedět rovně a používat podnožku nebo podkytarník. „Žáci to často doma nedodržují, doma sedí na měkkém gauči, záda zkřivená, ruce špatně a pak se diví, že je bolí v zádech, takže chci zdůraznit, že správně držet kytaru je prostě nutné,“ upozorňuje Lebedová.
Repertoárové možnosti kytary jsou velmi pestré. Jak už jsme zmínili, kytaru je možné využít ve všech žánrech od baroka a renesance po blues, swing nebo populární hudbu. Nicméně při výuce jsou oblíbené skladby například žijícího geniálního skladatele Štěpána Raka nebo polské skladatelky Tatiany Stachak. „Její skladby jsou velmi dobře hratelné už pro malé děti. Krásně se v nich objevují příběhy a procvičíme si v nich různé techniky hry tak, že to dítě vlastně ani nevnímá, protože jej skladby baví,“ vysvětluje Lebedová a dodává. „Nesmím zapomenout na tzv. zlatý věk kytary, 18. a 19. století, kdy kytara zažila nebývalý rozkvět. Z této doby děti rády hrají např. Fernanda Sora, Mattea Carcassiho, Francesca Tárregy nebo Johanna Kaspara Mertze.“ Z ještě starší hudby se žáci věnují třeba i loutnovým skladbám.
Oddělení pořádá festival Kytarová smršť, který byl založen před deseti lety, ale kvůli covidovém roku se letos konal teprve 9. ročník. Festival začíná dopolední přehlídkou žáků, pak následují semináře nebo mistrovské třídy, odpoledne patří slavnostnímu koncertu. „Festival prošel mnoha proměnami také v místě konání. Původně stačil sál Knihovny Petra Bezruče, později jsme hráli v kulturním domě Na Rybníku a od roku 2022 spolupracujeme se Slezským zemským muzeem a využíváme jeho nádherné prostory,“ uvádí Lebedová. Náplň festivalu se také proměňuje, někdy se zaměřuje na sólovou hru, jindy na komorní a orchestrální. Každoročně jsou hosty festivalu koncertní mistři, např. Štěpán Rak, kytarové duo Carpaccio, duo Vientomarero. „Pod taktovkou pana Martina Ládra hrál také několikrát kytarový soubor složený z pedagogů nejen našeho okresu,“ doplňuje Lebedová.
Škola se zapojuje do soutěže ZUŠ ve hře na kytaru a pravidelně ve svých prostorách pořádá okresní kolo. Letos škola hostila také krajské kolo, které bylo organizačně náročné, „ale ohlasy z řad učitelů, rodičů i soutěžících byly výborné. Všichni odjížděli z Opavy spokojení a moc se jim u nás líbilo,“ líčí svou spokojenost Lebedová. Organizace soutěže nepřináší žákům jen výhodu „domácího prostředí“, ale také „možnost poslechnout si skvělé výkony mladých kytaristů, najít nové skladby a porovnat své umění s těmi nejlepšími z celého kraje,“ doplňuje vedoucí.
Absolventi kytarového oddělení nachází pro získané dovednosti mnohé uplatnění. Lebedová k tomu říká: „naši absolventi hrají v různých kapelách, doprovázejí na kytaru sbory a scholy nebo si hrají jen tak pro sebe a najdou v kytaře pomocníka jak ve smutku, tak v radosti.“ Ve studiu hry na kytaru je možné pokračovat na konzervatoři. Touto cestou se v poslední době vydali například absolventi Anna Amálie Doleželová a Štěpán Matoušek ze třídy Pavla Marka nebo Markéta Mezlová ze třídy Lenky Lebedové.
Samostatnou kapitolou je již zmíněný Kytarový orchestr, který byl založen v září 2009. Z původních 10 žáků se rozrostl až na 40 kytaristů, které doplňují zpěváci a případně i další nástroje (bicí, klavír, flétny, saxofon, violoncello aj.). Zakladatelkou a vedoucí orchestru je právě Lenka Lebedová, která o něm říká: „je to moje srdeční záležitost. Práce s kolektivem je skvělá, moc mě baví a naplňuje. Kytarový orchestr je úžasná parta mladých lidí, kteří mají společnou lásku – kytaru. Mým cílem je, ať chodí do orchestru rádi, ať se každý cítí dobře a najde si v orchestru své místo. Každý jednotlivec je pro nás důležitý. Žáci se učí, že je lepší hrát spolu, než proti sobě :).“
Repertoár orchestru je velmi pestrý. Žáci vystupují na festivalu Máme rádi baroko na Církevní konzervatoři, pro který musí nastudovat skladby barokních mistrů. Dále jsou to renesanční tance, písně z muzikálů. „Zrovna teď máme nastudovanou píseň Do věží Karla Svobody z muzikálu Noc na Karlštejně a v září se pustíme do další písně z téhož muzikálu – Lásko má, já stůňů,“ uvádí jako příklad vedoucí orchestru a pokračuje: „Moc rádi interpretujeme písně z pohádek a filmů. Některé skladby hrajeme čistě kytarově, ale aby byl koncert pestrý, obsazujeme i jiné nástroje, které dodávají orchestru větší barevnost.“
„Velkou radost mám z toho, že s námi hrají i naši absolventi, kteří se vrací i po letech a jsou vzory pro nynější členy,“ říká Lebedová. Jako svůj největší zážitek pak uvádí: „mým splněným snem byl letošní koncert s vynikajícím kytaristou a skladatelem, panem profesorem Štěpánem Rakem. Rak přímo pro náš orchestr napsal skladbu Opaviana, kterou jsme s ním předvedli v předpremiéře na Kytarové smršti a premiéra proběhla v rámci festivalu Slunovrat v kostele sv. Václava. Rak do skladby improvizoval a vzniklo tak nevšení dílo.“
A jaké jsou plány Kytarového orchestru? „Plánuji vánoční koncert, na kterém bych chtěla vystoupit také s tzv. přípravným kytarovým orchestrem, který vzniká letos v září a mohou se do něj přihlásit žáci 2., 3. a 4. ročníku,“ říká Lebedová a přidává přání: „Přeji si, aby žáci dál chodili a ať je to baví, ať mají v orchestru spoustu kamarádů a ať spolu zažijeme hodně krásných koncertů, soustředění, festivalů a akcí.“
Článek vznikl pro ZUŠkoviny č. 3, 2023/2024