Přání Moravskoslezkého kraje k výročí školy

To, že si v následujících dnech připomenete už stoleté působení organizace, ukazuje, že činnost jejích pracovníků byla úspěšná. A za to bych chtěl všem poděkovat. Poděkovat těm zapáleným jednotlivcům i kolektivům pracovníků, minulým i současným, kteří dovedli školu tam, kde je dnes, k tomu, že v současnosti patří Základní umělecká škola, Opava, p. o. mezi nejvýznamnější instituce v oblasti uměleckého vzdělávání, je největší základní uměleckou školou v kraji a její žáci dosahují uměleckých úspěchů i v mezinárodním srovnání. Poděkovat za systematickou a cílevědomou pedagogickou činnost, každodenní tvůrčí nasazení a individuální přístup k dětem, jejich zákonným zástupcům i ostatním partnerům v oblasti vzdělávání. 

Zároveň bych chtěl Vám i celému pracovnímu kolektivu do dalších let existence školy popřát mnoho úspěchů a radostných okamžiků, které dlouhodobě zůstávají v paměti, při náročné práci s mladou generací. A žákům, které postupně vysíláte do života, přeji, ať se ke škole stále hlásí a rádi vzpomínají na dobu v ní strávenou. 

Se srdečným pozdravem

Mgr. Stanislav Folwarczny
náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

Historie ZUŠ Opava – 4. díl

Od poloviny 80. let určoval běh dění na umělecké škole nový ředitel Vlastimil Šemora, který ji posunul dosud nebývalým způsobem. Spolu se svým týmem zvládl za běhu provézt rozsáhlou rekonstrukci Nádražního okruhu a organizovat desítky zahraničních zájezdů (USA, Japonsko, Faerské ostrovy a Island, Německo, Francie, Belgie,…). Za jejich éry působily ve škole úspěšné pěvecké sbory Červený květ a Jeřabinka, dechový orchestr a mažoretky AMA, akordeonové orchestry, smyčcový orchestr, cimbálovová muzika, ale ocenění získávali také žáci tanečního oboru, literárně-dramatického oboru, sólisté klavírního nebo smyčcového oddělení. V roce 1990 byla škola přejmenována na Základní uměleckou školu V. Kálika.

Vlastimil Šemora ve funkci ředitele působil až do roku 2010, kdy jej vystřídal pozounista Petr Bouček. Žáci nadále hojně prezentovali instituci na vystoupeních v Opavě a okolí. V roce 2018 byly sloučeny obě opavské umělecké školy – ZUŠ V. Kálika a ZUŠ Solná opět do jedné instituce – Základní umělecké školy, Opava, p. o. Ředitelkou se stala dosavadní vedoucí výtvarné školy Ivana Sýkorová. Škola se začala zapojovat do celorepublikového festivalu ZUŠ Open a účastnila se mnoha kulturních akcí.

Historie ZUŠ Opava – 3. díl

ZUŠ Opava letos slaví 100 let! Pojďte s námi prozkoumat její historii s pomocí pokladů ze školního archivu.

70. léta provázela horečnatá koncertní a činnost, motivovaná výchovou ke „kolektivní družnosti”. Vystoupení bylo tolik, že narušovaly běžnou výuku. Zároveň se žáci začali prosazovat v nově vzniklých soutěžích uměleckých škol. Vznikl pěvecký sbor Červený květ, který zaznamenal řadu úspěchů a reprezentovat školu i v zahraničí. Výtvarný obor se přestěhoval do nových prostor v Domě umění. V roce 1977 převzal vedení školy pedagog výtvarného oboru Miloš Kačírek a byl otevřen poslední scházející literárně-dramatický obor. Zároveň byly zřízeny další pobočky.

V nadcházejících 80. letech došlo k rozdělení školy na dvě instituce, výtvarný a literárně-dramatický obor se osamostatnily a vedl je Miloš Kačírek, zatímco LŠU řídil nově Petr Škarohlíd, kterého nedlouho poté vystřídala Drahomíra Volná a tu zase Jiří Vacula. Škola získala nové prostory v základní škole Slezského odboje a brzy se k ní znovu připojil literárně-dramatický obor. Ve škole v té době již působily výrazné pedagogické osobnosti, jejichž žáci a soubory získali četná ocenění na soutěžích.

Historie ZUŠ Opava – 2. díl

ZUŠ Opava letos slaví 100 let! Pojďte s námi prozkoumat její historii s pomocí pokladů ze školního archivu.

Velké změny přinesl přelom 40. a 50. let, kdy se zaváděly školní osnovy a klasifikace, povinná předvýchova pro 6-8leté děti nebo skupinová výuka teoretických předmětů. Škola změnila název na Městský hudební ústav a přestěhovala se do nové budovy na Nádražním okruhu 11. Po zestátnění v roce 1951 přibyly talentové zkoušky a povinný počet vyučovacích hodin pro pedagogy. Ve školním roce 1954/55 odešel do důchodu ředitel Chutný a na jeho místo nastoupil klavírista František Blaheta. Postupně došlo k další institucionalizaci, zavádění nových pravidel pro umělecké školství, které bylo v roce 1958 postaveno na stejnou úroveň jako ostatní typy škol.

60. léta přinesla pod vedením nejdříve Rudolfa Březiny a později Zdeňka Hladkého nárůst žáků, z 600 na více než 1000, vytváření poboček (v Melči a Háji u Opavy), rozšiřování vyučovaných oborů a v roce 1961 změnu názvu na Lidovou školu umění. Také byly otevřeny taneční a výtvarný obor, byly organizovány různé semináře a vznikaly nové soubory a orchestry (smyčcový, dechový, akordeonový…). Velký rozvoj zaznamenal výtvarný obor pod vedením Miloše Kačírka, který obesílal desítky soutěží a výstav po celém světě. Učitelům LŠU se nevyhnula ani budovatelská činnost a museli účastnit různých brigád JZD nebo položili vlastními silami chodník před budovou školy. Pokračování příště…

Historie ZUŠ Opava – 1. díl

ZUŠ Opava letos slaví 100 let! Pojďte s námi prozkoumat její historii s pomocí pokladů ze školního archivu.

Hudební a pěvecká škola Matice Opavské byla otevřena 1. května 1924 a jejím prvním ředitelem byl mnohostranně nadaný pedagog, skladatel, sbormistr a dirigent František Chutný. Učitelský sbor tvořili tři kmenoví a tři výpomocní učitelé. Chutný v roce 1927 odjel do Ameriky, aby zde působil jako tenorista a klavírista, ale po roce se vrátil do Opavy, kde jej velmi postrádali.

Výuka ve škole probíhala až do německé okupace v roce 1938. Ředitel Chutný před válkou uprchl i s rodinou z Opavy, ale po jejím skončení se na své místo opět vrátil a výuka byla obnovena 1. září 1945. Škola se potýkala s nedostatkem prostor a kvalitního vybavení, ale přesto se škola nadále rozvíjela a zvyšoval se počet vyučovacích předmětů i žáků… (pokračování příště).